čtvrtek 31. ledna 2019

Leden a nový rok

Tenhle leden byl neuvěřitelně dlouhej, nudnej a stereotypní. Neměl náhodou víc dní než normálně?

V práci to poslední dobou byl docela shit. Nějak se mi hrnuly divný úkoly v děsných termínech. Skončilo to až tak, že mi v pondělí David roztrhal dopis, kterej jsem už dvakrát předtím podle něj předělala. Ale aspoň jsem teď na odboru legenda :-D I když to nejlepší mě ještě čeká. Odpověď na dopis, v kterém není žádná otázka, ale za to začíná básní od Skácela, obsahuje úryvek Čapka, modlitbu, výstřižky novin z posledních 20 let, fotky neznámých pamětníků a pozvání ministryně do Větrného Jeníkova. Ale dneska to odpo bylo docela dobrý. Ráno jsem četla v metru článek v Respektu o Petříčkovi, jak bere na jednání i referenty. A tak jsem se dneska ocitla na jednání s generální ředitelkou CzechInvestu a bylo to zajímavé.

Tenhle měsíc je tak dlouhej, že jsem uběhla skoro 75 km.

Taky jsem tenhle měsíc měla dvě nepříjemný zkušenosti s lidma, který se mi snažili něco vnutit a tak jsem byla zlá.

Nějak mám z tohohle nového pokojíčku trochu klaustrofobii. V úterý, když jsem přijela z Varů, tak jsem si šla zaběhat a pak jsem musela vyrazit do města na přednášku, protože další večer o samotě mezi těmahle 4 stěnama by mě zabil
A zítra bude...únor bílý, sílí pole, pičo vole :-)

sobota 12. ledna 2019

Livin' la Vida Loca

Nějak mi zase chybí chvíle, kdy člověk žije.

Leden je zatím takový nudný, stereotypní, zdlouhavý. 

Mám chuť dělat věci, který jsem ještě nedělala. 
Prožívat okamžiky. 

Pfff.