Líbí


Jsem dynamická osobnost. Často si krátím čas tím, že lezu po zdech nebo drtím v rukou kostky ledu. O poledních přestávkách se věnuji přestavováním železničních stanic z hlediska úspory tepelné energie. Napsal jsem několik oper, které byly oceněny v mezinárodních soutěžích. Ženy shledávají neodolatelnými má živočišně smyslná sóla na trombon. Dokážu uvařit tříminutové vajíčko za půl minuty. V povodí Amazonky jsem kdysi zcela osamocen ubránil domorodou vesnici před útokem černých mravenců, ozbrojen pouze podkovou a velkou sklenicí pramenité vody. Když se nudím, věnuji se na svém dvorku stavbě obrovitých visutých mostů. Každou středu odpoledne opravuji sousedům zdarma jejich elektronické spotřebiče. Jednou jsem dokázal přečíst za jediný den Ztracený ráj, Bílou velrybu a Davida Copperfielda, a ještě mi večer zbyl čas na zásadní renovaci naší jídelny. Na prázdninách v Kanadě jsem vedl úspěšná vyjednávání se skupinou teroristů, která obsadila menší pekárnu. Před lety jsem objevil smysl života, ale zapomněl jsem si ho zapsat. Jsem pěstitelem čistokrevných škeblí. Ještě nikdy jsem však nestudoval na vysoké škole. Odpověď na vaši otázku tedy zní: chci u vás studovat, abych si doplnil vzdělání. (Karel Kyncl)

--------------------------------------------------
Maturitní
  • "Chci se stát ochutnávačem!" - "Co víš o ochutnávání kávy?" - "Mám rád kávu!"
  • Člověku je někdy lehčí zemřít pro svoje zásady, než podle nich žít.
  • Když zahledím se v oči tvé/všechen můj žal se rozplyne/když tvoje ústa zlíbat smím/pak docela se uzdravím.
  • Žijeme svoje životy, děláme to, co děláme, a pak jdeme spát - jak je to prosté a obyčejné! Několik z nás skočí z okna nebo se jde utopit či spolyká hrst prášků; podstatně víc je těch, kteří zemřou při různých nehodách. A většinu z nás, obrovskou většinu těch ostatních, pomalu sežere nějaká nemoc nebo – když máme velké štěstí - sám čas. Útěchu nám může poskytnou jediné: tu a tam nějaká hodina, během níž náš život - navzdory nepřízni osudu a planým nadějím - propukne a poskytne nám všechno, o čem jsme kdy snili, ačkoli všichni (snad s výjimkou dětí, ale možná i včetně nich) víme, že po těchto šťastných hodinách nevyhnutelně přijdou docela jiné, mnohem temnější a obtížnější. Ale přesto pečujeme o svou obec, vítáme každé nové ráno - a především - víc než cokoli jiného - doufáme, že se těch blažených hodin dostane co nejvíc.
  • Bylo to vyznání. A teď, když je mám za sebou, mám dojem, že jsem se o něco připravil. Snad by člověk nikdy neměl vyjadřovat své zbožňování slovy.
  • "Co jsi to vůbec za ruku?" promluvil na ni. "Tuhni si pak, jestli chceš. Proměň se třeba v pařát! Co z toho budeš mít?"
  • ..shledal, že je proměněn v jakýsi obludný hmyz. Ležel na krunýřovitém tuhém hřbetě, a když trochu naklonil hlavu, viděl své vypouklé, hnědé, obloukovitými výztuhami členěné břicho....
  • Vy jste ale ďábel. Jsou lidé, že umějí člověku zkroutit ruce tak, že to bolí, a vy to děláte se srdcem.

Žádné komentáře:

Okomentovat