Doma 2.0

Včera jsem se vracela z nákupu a bylo mi smutno, Byl ten jarní voňavý večer, kdy je pod rozkvetlými stromy a zapadajícím sluncem běhání nejkrásnější.

Chybí mi běhání.

Chybí mi sociální kontakt.

Hledám si domácí projekty.
Zasadila jsem konečně letošní semínka. Založila kvásek. Umyla si okno. Uklidila skříň a byt. Obarvila jsem si vlasy hennou. Hodně vařím a cvičím. Hodně koukám na Netflix.

Tak snad to brzo přejde, ráda bych jela na výlet, za našima, za dědou, sundala si tu blbou roušku, kvůli níž se mi permanentně mlží brýle, šla běhat a viděla se s kamarádama.

Na jaře každý rok s blížícím se jubileem mívám blbou náladu a tohle tomu moc nepomáhá.

Ale nebojte, užívám si to. Dneska jsem se celý odpoledne vyvalovala na balkóně, pila kafe, četla si a pozorovala toho fešáka od nás z baráku, jak venčí psa. Jen si vlastně moc nevybavím, jak vypadá bez roušky. Já ho vždycky poznám podle psa.

Přežijte to

Doma

Nebudu se tu moc rozepisovat k aktuální situaci. Řeší to každý.

Je to vtipný. Ještě před týdnem jsem na radě říkala, že nevím, jak všechny ty akce dohromady s prací dám.

O týden později - všechny akce zrušené, práce se zklidnila, protože nikdo neví, co bude a jsou zrušené všechny schůzky.

Nevím, jak to doma sama přežiju. Zvykla jsem si být aktivní, něco dělat. A teď budu jen tvrdnout doma nebo v práci.

Na druhou stranu - dneska jsme měli v práci super oběd, kdy jsme si přinesli krabičky a sedli si do zasedačky. A pak jsem se rozhodla jet z práce na kole a v poloprázdné Praze to bylo fakt parádní.

Nevím, co bude dál, co bude s Velikonocema, táborem, životem obecně.

Na tomhle songu teď nejvíc ujíždím. Nejvíc bylo v sobotu v Harrachově sedla ven před chatu, poslouchala tenhle song a tála...