Poslední týdny jsem fakt protivná. Nějak mě nic netěší.
Jsem protivná v práci.
Tenhle víkend jsem byla hrozně protivná. Pomohly tomu všudypřítomné a hlučné děti. Kecy o tom, že bych už měla mít děti a že naši by už měli mít vnoučata. Kecy o tom, že mi to mimino v náručí sluší. Buzerující a protivná máma. Jídlo, postava, jamování s Martinem. Vlastně přestávám mít ráda rodinné oslavy, protože tam přestávají být lidi, s kterýma se dá řešit něco normálního. Něco, co nejsou děti.
Ale dnešek byl fajn. Protože byl o mě. A o 32 kostkách másla, který se od půlky března rozpustily. A tak jsem si koupila vaničku jahod, který se mi rozmačkaly po celý tašce. A šaty, které se těm jahodám naštěstí vyhnuly.
Někam bych jela.