Od práce
Od Prahy
Od povinností
Od lidí
Nějak jedu na doraz
Včera jsem se dvakrát rozbrečela
Předtím než jsem po sedmé večer odcházela vyřízená z práce
Pak v metru
A pak vlastně ještě jednou, když jsem se po hrozně dlouhý době snažila běžet a ta hlava nedokázala vypnout
Nedokážu se zklidnit
Zkoncentrovat
Poslouchat, co lidi říkají
Jsem neskutečně podrážděná
Když jsem s Ostřížem v neděli večer dorazila do kuchyně po tom haluškovém fiasku, nějak jsem nevěděla, kde u toho výbuchu začít, ale po pár hodinách byla kuchyň zas uklizená
V mým životě jsem nějak dlouhodobě v tom momentu, kdy vejdu do té kuchyně a nevím, kde začít
Tohle je jedna z Ejhle, jediné ráno, kdy účastníci vyspávali déle, já se mohla v klidu nasnídat a v pozadí hrál Fo. na kytaru
A pár podnětů z blízké i dávné minulosti
- Stárnoucí Dvojkaři s dětmi, kouty a prošedivělými vlasy
- Pořád ta stejná píseň, jen jiný okolnosti
- Trochu žití a socializace na Ejhle
- A životní faily
- A flirty na policejní stanici
- A pak koncert PéČé a čekání na fotečku a small talky
