Prý jo, ale záleží na člověku a jak si to zařídí.
Ptala jsem se, jestli jsem se za posledních několik měsíců nezměnila a nestala se víc povrchní?
Prý to takhle chodí, že se vztahy vyvíjí a některá přátelství nejsou udržitelná ve stejné podobě po celý život.
Ptala jsem se, jestli je normální myslet na smrt sebe i jiných a nestydět se za to?
Prý je to normální a nejde to zastavit.
Ptala jsem se jaká byla moje babička a děda?
Je zvláštní kolik si toho člověk může pamatovat z doby, kdy byl malý. Stejně jako to, jak si budu pamatovat svojí druhou babičku.
Těším se na Vánoce.
Žádné komentáře:
Okomentovat