V Americe IV

Tak je to jeste vic neskutecny, nez jsem cekala. Vlastne celou dobu jen ziram s otevrenou pusou a nemuzu uverit, ze jsem to ja na tech neskutecnejch mistech a ze to neni jen sen nebo film etc. A taky je to takovej docela novej druh dovoleny, protoze se hodne bavime s lidma a me hrozne bavi mluvit anglicky a desne me mrzi, ze to brzo skonci.
Na druhou sranu je tady vzdycky to ale. Ze to je presne ten typ nejaky akce, kdy se posere vsechno, co jde. Taky jsme si spolu nesedli s tema lidma, coz je duvod, proc se zacinam neuveritelne tesim domu....kvuli tomu, ze uz s nima nechci bejt.
A tak je tu ten desnej paradox a konflikt toho, ze mi tabor a uz chci bejt doma, ale zaroven jsem v americe...asi poprvy a mozna i naposled. Ale vzdycky kdyz me to prepadne, tak si vzpomenu na to vsechno, co jsem tu videla nebo na nejaky konkretni moment nebo okamzik, kdy jsem byla neskutecne stastna...a jsem spokojena.
A teste se, protoze mam takovej pocit, ze prijedu s tisici uzasnych fotek uzasnych mist a jeste vice zazitky, protoze tohle je naprosto neskutecny....pridavam par fotek, co jsem vyfotila na svuj shitko mobil.

V Americe III

A tak je konec. A i pres vsechny prognozy jsem nebrecela. Ale mela jsem vcera dvakrat na male, kdyz jsme meli snidani a mne neco spadlo do oka a pak odpoledne, kdy me vytocili nektery lidi z vedeni.
Pak jsme meli zaverecny banquet, kde bylo dobry jidlo a piti a pousteli slideshow z fotek a pak tam kolovala lzice a kazdej mel neco rict. A ja tam tak sedela a citila se bezvadne, protoze pres vsechny veci, co se na konci dely, tak tohle byla ta tresnicka na dortu a takhle si to budu pamatovat. A kdyz pak prisla rada na me, tak vsichni delali uuuu a i kdyz muj projev nebyl ohromujici, tak to bylo bezva, protoze bylo videt, ze me meli fakt radi. A pak louceni a objimacka se vsema.
A dalsi moment byl, kdyz jsme den predtim jely v dodavce do nasi chatky, pac ta cesta byla zaplavena...jen 10 holek, sedely jsme tam na zemi a nadskakovaly pri kazdy louzi a pak zacala hrat v radiu pisnicka od Taylor Swift a vsichni krome me ji zpivaly na plny pecky. A pak jsme zastavily a sedely v tom aute, dokud ta pisnicka neskoncila. Aniz by kdokoli cokoli rekl. To byl ten moment, kdy jsem sice nebrecela, ale citila se neskutecne stastna.
Protoze to jsou lidi, s kteryma jsem prozila 8 intenzivnich tydnu svyho zivota, od rana do vecera skoro kazdy den. S tou nadsenou atmosferou, ktera nam v Cechach chybi. A i kdyz konec nebyl uplne ukazkovy, protoze jsme se tak trochu nenavideli a pomlouvali, i kdyz ja se tomu snazila co nejvic vyhnout. A taky se to tam hlavne behem bourani zacalo neskutecne parovat, takze jsem se nemohla s holkama skoro bavit, protoze byla kazda nalepena na nejakyho kluka. Tak i presto si nedokazu predstavit, ze uz ty lidi v zivote neuvidim, protoze to neni fer mit kamarady na druhym konci sveta. A tak jsem smutna, protoze si nejsem schopna pripustit, ze je konec.

V Americe II

Posledni session, posledni tyden ve Scouthavenu, posledni varka deti, posledni campfire, posledni varka kickballu, dashballu a capture the sword. Tak na jednu stranu jsem rada, ze to konci, protoze tenhle tyden byl narocny, protoze prselo, byla zima a hlavne se tu zacala projevovat ponorka, takze jsem predevsim posledni dva dny byla permanetne vytocena. Je tezky vybalancovat ty pozitiva (sranda, lidi, s nimiz pracuju, misto, anglictina, campfires, aktivities, ...) a ty negativa (pravidla, pristup managementu, moje pozice, lidi s kteryma pracuju, rodice) a rict, co prevazuje. Nekolikrat jsem mela ten pocit, ze kdybych mohla dat vypoved, tak odejdu. Taky hodne premejslim, jestli bych do toho sla za rok znova a jsem hodne na vazkach.
Na druhou stranu jsou pak veci, ktery to kompenzujou a to jsou chvile volna, kdy sedime v Lakeside nebo Holmanu a je to sranda. Kdyz je zahajovaci campfire poseste stejny, ale stejne bezvadny. A hlavne days-off, ze kterych jsem casto dost rozpacita, ale vlastne jsou bezvadny. A tak jsem vcera stala vecer na brehu jezera Erie, pozorovala zapad slunce a uvedomila jsem si, jak stastna muzu byt, ze tady jsem, s nohama ve vode, vetrem ve vlasech a teplym slunickem, co mi slehalo do tvari. Ze je naprosto neskutecny, ze tady stojim sama na druhym konci sveta a zazivam to, co zazivam a ze jsem za to neskutecne vdecna. A ze se mi hrozne nechce domu, protoze se desne bojim toho stereotypniho zivota, co me tam ceka, kde neni o co stat.
Tak po chvilce hloubaveho zamysleni je treba drobne odlehceni v podobe postrehu z myho zivota v Américe.

- Tak jen list toho, co jsem videla a zazila...Niagarsky vodopady, horskou drahu a rusky kolo, ovci a kravi farmu, party v podobe Draciho doupete, Letchworth state park (grand canyon vychodu), aquarium....chytala jsem ryby (neuspesne), strilela z luku a vzduchovky (Kyle mi rika sharp shooter, pac jsem v tom celkem dobra).
- Jsem odbornik na veci, co se daj delat na ohni, pac tady se nedelaji zadny spekacky, ale mashallow, smorf, hobo pie, popcorn. Vlastne je to vtipny, pac mi vsichni porad neco cpou, co je typicky americkyho. Ale ja ze vseho nejvic ocenuju doma uvareny lidlo. Muj jediny hrich je milkshake vecer day 3, kdy jsem vetsinou vytocena po capture the sword a nikdo neni v tabore, tak to jediny zachrani vecer.
- Taky mam rekord 2 slova k tomu, ze nekdo poznal, ze nejsem Amik. Vetsina lidi si mysli, ze jsem z Ruska, na prednich prickach stoji taky Polsko a po tomto tydnu i Nemecko a Ukrajina.
- Pred 2 tydny jsme meli Christmas in Jule, coz bylo fakt super, pac jsme kazdej prinesl darek, kterej se pak menil a taky hraly koledy a meli cukratka a meli skoro o hodinu posunutou vecerku a taky koukali na Frozen, coz je tady docela big deal, pac tu kazdej uplne nejvic zere Disneyho a ja se dost ztracim, protoze muj list zacina Snehurkou a konci Mickey Mousem a ma jen dve polozky. Tenhle tyden dokonce priradili vetsine lidi ze staffu nejakou postavicku od Disneyho, tak to byla sranda.
- Taky jsou tady vsichni hrozne hrdy na usa a berou tu hrozne vazne armadu a vetsina kluku ze staffu tam chce jit a dokonce i jedna holka do namornictva, tak si rikam, jestli by na svete bez tech americkejch vojaku nebylo lip.
- Taky v americkym skautingu je povinnost k bohu, takze musim jednou tydne chodit na msi. Lidi nejak nechapou, ze my proste nabozenstvi nemame a zijeme. Chodim tam, protoze jsem to byla lina s nekym resit, co se mnou, ale aspon chodim na all faith a ne na katolickou. Vetsinou si vezmu par sisek do zasoby, sundavam z nich ty supiny, nebo jak se to jmenuje, a pak to strilim po ostatnich.
- Taky uz vyhodili par lidi. No comment, pac si o tom myslim svy a navic me sere, ze tady jsou lidi, co donasi. Taky jsem si vymyslela misi sirit ceskej pristup, nebonzovat a resit konflikty nejdriv mezi sebou, ale to je asi marny. Noah odesel sam, ale asi nikomu nechybi. Mozna jsme na tom meli podil, kdyz jsme mu rikali, ze byl lepsi, kdyz nemluvil a taky to, ze mu Brandi zacala rikat 'malypero'.
- Jo, taky prestavam sama verit tomu, ze jsem tak stara, protoze tady se na 23 rozhodne nechovam. Ale je to prijemny chovat se jako 17, nemuset resit praci, skolu, jen tak trochu flirtovat. Ale i tak jsem tedy jedna z mala zodpovednych, co fakt drou. Tak me pak mrzi, ze to nikdo neoceni a misto toho nam porad neco vycitaji. To me fakt mrzi.
- Maji tu hrozne dobrou zmrzku. Navic me bavi ty jejich velikosti. Jako small v usa je extra mega velka u nas.
- V necem uz se trochu chytam v tech jejich divnejch systemech. Treba ze kdyz je vic jak 80 stupnu, tak je vedro. Kdyz kluk meri 6 stop, tak je velkej. Taky jsem zjistila, ze ten debilni kanon vazi 35 kilo a protoze v kluci z kuchyne se porad vykrucujou, tak ho casto nosim sama. Ted jsem taky mela fauxpas, pac posledni den vetsinou prijedou cely rodiny na zaverecny taborak a deti urcite mamkam a segram vypravi, jak to bude husty na tom nastupu, az vystreli kanon. A ono nic, mlatim do toho jak diva a prd, teda ani ten prd.
- Taky mam novou challenge - hezci tatinci a budouci idolove.
- Priroda je tu dost podobna jak u nas, pocasi taky, docela dost tu sice prsi, ale pry je tohle extremne studeny a mokry leto, takze jej.
- Maj tu ale desne moc zvirat. Pry tu jsou medvedi a neco, co muj mobil prelozil jako pumu, ale kdo vi. Je tu hafo moc veverek a chipmanku, coz jsou takovy maly veverky s prouzkama. Taky marne cekam na setkani s woodchackem, minuly tyden jsem videla neidentifikovatelny chlupaty zadek, tak kdo vi, co to bylo. Taky jsou tu myvalove, ktery jsou agresivni a delal desnej bordel na zachodech s toaletnim papirem a u odpadku. Dal jsou tu kolibrici, zelvy, hrozne srnek. Minuly tyden jsme takhle vecer sli a ja, co je to za smradek. Tak to pry byl skunk, mrtvej pry smrdi jinak. A nejsou tu klistata, coz je celkem fajn. Taky jsem poprvy mela na kline mega hada a videla cerstve narozeny tele.
- Taky je tu normalni krkat na verejnosti, coz me celkem vytaci, zvlast vzhledem k tomu, co dokaze vypadnout z holek.
- Taky trochu neco k americkym zakonum a vekovym hranicim. Alkohol se tu muze pit od 21, sex od 18 (mozna, kdyz obema jeste neni 18, tak uz od 15 nebo 16...ale na nasi 15 koukali jako na zemi pedofilu), auto od 16...ale to je jen povoleni a nesmis jezdit v noci a mit v aute lidi, co nejsou clenove rodiny. Taky tu maj dress code ve skolach...teda hlavne holky nesmi mit kratky kratasy, nesmi jim koukat ramena...pry aby nepokousely kluky. Takze at zije rovnost pohlavi.
- Taky neco k americkym high school...jestli si myslite, ze glee anebo high school musical jsou jen vymysleny blaboly, tak ne, protoze tady tema muzikalama vsichni desne zijou a kdyz v nem nehrajou, tak aspon hrajou na klarinet nebo trombon ve skolni kapele. A do skoly jezdi tim zlutym autobusem a americky skoly vypadaj presne jako ve filmech....mega velky jednopatrovy budovy s hristem vedle.
- Taky tu vubec nefunguje neco jako hromadna doprava, takze jsou ty decka odkazany na to, kam je rodice odvezou a privezou autem, coz je dost na pytel. Vlastne mi prijde, ze ty deti nemaji co delat, protoze jsou vetsinu dne zavreny doma, kde hrajou hry na playstationu nebo koukaji na tv, coz mi prijde dost smutny, kdyz si vzpomenu, ze ja jsem byla cely svoje detstvi venku.

Vic me uz asi nenapada a kdo vi, jestli budu mit cas napsat jeste neco jinyho. Dneska jsme byly na super vylete v kanonu Watkins Glen, coz bylo pro me jako geografa naprosto bezvadny, protoze to bylo uzky udoli s rekou a clovek videl vsechny ty vrstvy, ktery ta reka tisice let odkryvala. A taky tam bylo jedno jezirko, kam se hazely mince a clovek si mel neco prat. A ja tam tak stala s penny v ruce a nevedela, co vic si jeste muzu od zivota prat. A tak jsem si prala, aby byl muj zivot porad takovy, jako je ted.