A tak je konec. A i pres vsechny prognozy jsem nebrecela. Ale mela jsem vcera dvakrat na male, kdyz jsme meli snidani a mne neco spadlo do oka a pak odpoledne, kdy me vytocili nektery lidi z vedeni.
Pak jsme meli zaverecny banquet, kde bylo dobry jidlo a piti a pousteli slideshow z fotek a pak tam kolovala lzice a kazdej mel neco rict. A ja tam tak sedela a citila se bezvadne, protoze pres vsechny veci, co se na konci dely, tak tohle byla ta tresnicka na dortu a takhle si to budu pamatovat. A kdyz pak prisla rada na me, tak vsichni delali uuuu a i kdyz muj projev nebyl ohromujici, tak to bylo bezva, protoze bylo videt, ze me meli fakt radi. A pak louceni a objimacka se vsema.
A dalsi moment byl, kdyz jsme den predtim jely v dodavce do nasi chatky, pac ta cesta byla zaplavena...jen 10 holek, sedely jsme tam na zemi a nadskakovaly pri kazdy louzi a pak zacala hrat v radiu pisnicka od Taylor Swift a vsichni krome me ji zpivaly na plny pecky. A pak jsme zastavily a sedely v tom aute, dokud ta pisnicka neskoncila. Aniz by kdokoli cokoli rekl. To byl ten moment, kdy jsem sice nebrecela, ale citila se neskutecne stastna.
Protoze to jsou lidi, s kteryma jsem prozila 8 intenzivnich tydnu svyho zivota, od rana do vecera skoro kazdy den. S tou nadsenou atmosferou, ktera nam v Cechach chybi. A i kdyz konec nebyl uplne ukazkovy, protoze jsme se tak trochu nenavideli a pomlouvali, i kdyz ja se tomu snazila co nejvic vyhnout. A taky se to tam hlavne behem bourani zacalo neskutecne parovat, takze jsem se nemohla s holkama skoro bavit, protoze byla kazda nalepena na nejakyho kluka. Tak i presto si nedokazu predstavit, ze uz ty lidi v zivote neuvidim, protoze to neni fer mit kamarady na druhym konci sveta. A tak jsem smutna, protoze si nejsem schopna pripustit, ze je konec.
Žádné komentáře:
Okomentovat