pátek 12. února 2016

Some people call me a gangster of love

Zas takové výkřiky

Prý co je nového v Praze, chcípl tu pes, ale znám ten pocit, kdy člověk má pocit, co se tu musí dít a ono tu tu tak nějak probíhá bez ničeho, co by stál za slovo

Včera nějací chlapíci jamovali v Souterrainu a úplnou náhodou hráli dvě písničky, který pro mě znamenají loňský jaro a letošní zkouškový
aneb, jestli je to ta písnička, co myslím, tak asi umřu

začíná škola a já si to zařídila, abych do ní nemusela

od března začínám pracovat

musím totiž vydělávat na nájem

před několika dny jsem hrozně hledala smlouvu s CIEE, abych zjistila, kolik musím platit, kdybych se chtěla odstěhovat, smlouvu jsem nenašla, ale šla jsem jim říct, že už by mohli odejít, jsem stará a v jednu v noci chci prostě spát

a taky jsem v tu noc počítala, kolik ještě dní...dneska už jen asi 91, chtěla jsem udělat nějaký veřejný odpočítávání na ledničku

ale možná se "odstěhuju" už dřív, jestli bude kam, už se nemůžu dočkat

včera jsem se v noci vracela domů a hořelo Národní muzeum a já se tam skoro rozbrečela, že přece nemůže shořet a ať ho co nejdřív uhasí, a tak jsem přišla domů a nažhavila iDNES, abych zjistila, jak je to vážný a tam ticho po pěšině, a tak jsem dneska četla Ziburův komentář k tomu požáru a pořád mě baví skupina Feri se k tomu  nevyjádřil, počkáme, co Zibura :-D

zítřek strávím hraním seznamovaček s ostatníma buddy, už se nemůžu dočkat aneb ideálně strávená sobota, aspoň, že to je s obědem


Žádné komentáře:

Okomentovat