Paralelní světy

Poslední dobou převládají nějaký depky.
Všechno si moc beru a navíc jsem nějaká izolovaná.

Tak dneska napíšu nějaký pozitivní.

Že si občas připadám superhustá, kolik toho člověk vlastně dělá a na kolik věcí paralelně myslí a řeší. Škola, práce, práce, ciee, praxe, diplomka, oddíl, ZVaS, byt, Španělsko, rodina,...
Že jsem dneska měla takový velmi kreativní ráno, který sice začalo docela pozdě, ale vzala jsem si počítač, šla do Cafedu, dala si capuccino, pracovala a poslouchala na Spotify playlist productive morning a pozorovala tramvaje. A pak si doma uvařila bezva oběd.

Včera byl vlastně taky dobrej den, teda hlavně večer, kdy jsme si daly celkem produktivní Skype s Aničkou a ségrou a pak ještě jeden s Vaškem, u kterýho mi brnkal na ukulele Of Monster and Men, the Lumineers a vyprávěl, jak Italové neumí anglicky. A pak si Deirdre balila do Barcelony, tak bylo vtipný poslouchat, jak s Rachel řešily, jaký outfity s sebou potřebuje. A taky jsme se smály Pam a její občasný asociálnosti.

D. si to vždycky takhle všechno rozloží na zem, tak jsem se jí musela smát (+ moje noha)

A víc pozitivních věcí asi nemám. Tak čus.

Jo, vlastně se těším na to vaření příští týden. Vlastně na celý příští týden, kdy bude focus group, prostřeno, kadeřnictví, one to one (kdy Lence slavnostně řeknu, že končííííím), exkurze, mafie a výstava ad.