Depresivní 2.0

V sobotu jsme měli projektovej seminář globálního rozvojovýho vzdělávání a na začátku jsme měli jako ice-breaker aktivitu, kdy jsme si měli stoupnout na škálu podle toho, jak jsme spokojeni se současným stavem světa...nebo něco podobnýho. A tak jsem se zvedla a šla si suverénně stoupnout na ten nejvíc negativní pól a čekala jsem, že tam budou všichni. Ale nečekaně jsem tam s Jitkou, Andreou a Čápem stála sama. Všichni byly na druhý straně nebo neutrálně uprostřed. A protože jsem stála nejdál, tak se mě Tereza zeptala, proč jsem si tam stoupla.

A já, že jsem teď hodně znepokojená z geopolitickýho vývoje světa. Koupila jsem si minulej tejden Respekt a jsem tím hodně otřesená, když vysvětlovali, co všechno Trump může na světě podělat. A taky, jak se rozpadá EU a roste nacionalismus. A mě z toho bylo úplně zle. A pak jsme tam s Jitkou a Andreou nevěřícně poslouchali ty protiargumenty, jako že jsou rádi, že žijou v Čechách v týhle době a jak na světě dobře a tak. Pfff. Tak nevím co s tím, protože bohužel podobných lidí je většina. A teď co s tím - odstěhovat se někam na divočinu a neřešit to anebo se právě naopak snažit šířit osvětu a bojovat proti tomu?

Pořád přemýšlím, co budu jednou dělat. Dream big.

A taky jsem nemocná, na smrt. To byl teda skvělej nápad jít v pátek běhat.

vtip na závěr - co chtěla Ivanka poradit?