Vlastně to byl už můj několikátý 17. listopad v Praze a jsem ráda, že jsem byla opět na Albertově, na Národce, na Václaváku. Tenhle svátek mi dává největší smysl, na rozdíl od Cyrila a Metoděje, sv. Václava a dalších nostalgických dnů.
Jsem ráda, jak to dopadlo a že jsem v tom nikdy nemusela žít. Až budu mít jednou děti, taky je tak vezmu. Aby si taky mohly vážit toho, co mají.
Žádné komentáře:
Okomentovat