V sobotu jsem se vracela noční rozkvetlou Prahou domů
A bylo mi nějak úzko
Vybavily se mi všechny ty Obroky a Klíče a shánění někoho na prvního máje
A to se pak přelilo v ještě větší depku o dva dny později
Vybavila se mi nějak ta atmosféra skautingu. léta, oddílových písniček
Ty podělaný písničky o lásce
Ty podělaný jednostranný lásky
Ty podělaný šťastný lásky ostatních
A ten verš ze Zvonu
...nečekej, až stane se zázrak...
A tak nějak mi došlo, že jsem vždycky jen čekala, až ten zázrak přijde
I letos
A byl to vlastně ten nejobyčejnější ze všech obyčejných dní
Náplast stržena, nic se nestalo,
nic špatnýho, nic dobrýho
Pardon
Muselo to ven
Ničí mě to
Ničím se
Žádné komentáře:
Okomentovat