Mám ráda to slovo
Ale nemám ráda to chování
A dost s tím bojuju
Protože to neumím
A protože nemám tu vnitřní hranici, co je ok
Protože se bojím, že to bude trapný
Že se bude říkat, že jsem trapná, otravná
A taky neznám tu hranici
Když ti někdo v práci řekne, že ti to sluší
Co je ok
Já sama jsem si říkala, že budu lidem víc říkat, že jim to sluší
Protože mně to vždycky udělalo radost
Ale teď jsem z toho spíš rozpačitá
Protože Dominik Feri
Protože se pak chovám jako divná povrchní koketa
Protože nesnáším to, že tlustým lidem se to neříká
A tak
Ach jo, já se těch strachů a sebepochybování asi nikdy
nezbavím
A ještě k tomu tématu
Poslouchala jsem po čase Vyhonit ďábla o sexismu (nějak mě ten podcast poslední dobou moc nebaví, ale tohle bylo zajímavý). A ty holky mluvily o tom, jak se vždycky srovnávaly v kariéře a ve všem jen s holkama, a já si uvědomila, že to tak mám taky. Že v práci a jinde beru jen jako konkurenci holky. Že kromě pracovního srovnávání pořád řeším, kdo je oblíbenější, populárnější.
Že to mám v tý hlavě pořád rozbitý
Jinak
Nevim
Ale moc radostí
není
