Zároveň mi i vyhovovala ta internetová forma blogu, kdy člověk tajně doufá, že se jeho slova dostanou k nějaký spřízněný duši, která ho pochopí, jako se to děje v idealistickejch filmech. Pak se ale člověk nesmí divit, že se to tak opravdu stane a někdo ten můj blog objeví.
Dneska jsme měli ve škole každej říct, jak píšeme. A já si vlastně uvědomila, že kromě gymplu jsem nic nenapsala. A teď, když vlastně studuju žurnalistiku, tak se zuby nehty vyhýbám tomu, abych něco musela psát. protože vím, že to bude špatný. Nikdy jsem nepsala nic do šuplíku.
Vím, že nepíšu dobře, ale dřív mě to bavilo. Jednou asi tak z 30 případů jsem totiž dostala dobrej nápad, kterej mě bavil a a prostě to jelo. Kvůli těmhle chvílím mě to děsně bavilo, např. když jsem se mořila s maturitní písemkou a pak mě to prostě napadlo a jelo to. Kvůli tomu jsem šla na žurnalistiku, i když to byl velký omyl. Kvůli těm pár jízdám.
Tak mě napadlo, že to můžu publikovat tady. Snad bude víc těch dobrejch nápadů.
Dneska byl bláznivej den. Crazy. Celej den mě pronásleduje jedna uříznutá ruka. Tak snad cajk.
Taky jsem doufala, že tenhle blog bude anonymní. Prostě jsem potřebovala se vypsat a nechtěla jsem, aby to ostatní se mnou nerozebírali. To mi vadilo i na tom minulým. No nic no, co se dá dělat. Třeba už to našli i další lidé, co to četli minule, tak jsem tam, kde jsme byli. Hmmm.
Chtěla jsem sem něco napsat, ale nechci bejt taková, nebo možná až pozdějc. Nechci bejt hnusná, ale chci to ze sebe dostat.
Ale jen tak ve zkratce
- nemám ráda cigrarety a kuřáky
- mám ráda skauty (i nejblbější skautská akce typu Jihočeské jamboree mě dokáže dobít baterky)
- jsem divná
- jsem srab
- jsem švroc
- přemejšlím, co vlastně dělám na tý geografii, když mě neba ani jeden předmět
- tenhle semestr vede žurnalistika, těšim se na foto ;-)
- stále čekám na zázrak
- ach jo, chtělo by to něco pozitvního
- haha
- udělala jsem si seznam věcí, co potřebuju koupit, tak se těším, až bude z čeho
Žádné komentáře:
Okomentovat