Já nechápu, proč ti tak děsně záleží na známkách, napsala mi včera ségra.
Mně nejde o ty známky, ale o to, co se tam včera dělo. O ten pocit, kdy tam marně bojuješ a víš, že z tebe prostě nic víc nedostanou. A že nevíš, jestli tam náhodou nebudeš muset jít v září znova. Pro ostudu.
Nechápu, proč mám vždycky takovou smůlu.
Ale nakonec Bo s Lábem klečeli na kolenou a já jsem Bc, i když s takovou hořkou chutí.
Jenom Peťa P. řekla, že ví jaký to je. Že ona se z toho vzpamatovávala měsíc. Tak já doufám, že já míň.
A stejně jako u maturity jsem zapomněla rozrazit dveře a s úsměvem vyrazit ven a říct "mám to". Tak snad si na to za rok nebo až na magistru.
Už bych chtěla bejt na táboře, už mě to tu zas nebaví.
Žádné komentáře:
Okomentovat