Sváteční krize

Z toho, že nevím, co dřív, ale přitom nejsem schopná nic udělat, vstát, jít spát. Asi potřebuju zas vypadnout odsud, nějak mi to tu nesvědčí.
Dneska jsem si posteskla, že už chci léto a aby ta škola byla za mnou. Tak mi mamka řekla, že v létě zas budu chtít říjen, abych mohla jít do školy.
Obdivuju ty lidi, který třeba už chodili s 10 lidma a víc. Mně přijde unreal si sehnat aspoň jednoho. Ale možná to nikdy nepřijde.
Nevím, co se Silvestrem, ani jedna možnost nějak moc nevábí.
Včera mi babička řekla, že vypadám jako naše Ivanka, dneska zas. Někdy nevím, co dělat.