pondělí 5. prosince 2016

Les misérables

vlastně to bylo deja vu, vzpomněla jsem si na první Mixem, když mi bylo 16 a byla jsem asi nejvíc mentálně labilní
tak je mi z toho hrozně smutno, že mi teď bylo 25 a vlastně mi všechno ujelo
a taky přemýšlím, jestli dokážu být takhle nešťastná až do dubna, protože jsem si to takhle naordinovala, protože do tý doby nemám na nic nárok
tohle není moje emocionální deprese, ale poprvý ta raciolnální
je mi smutno a ani ty sporadický naordinovaný chvíle zábavy se nějak nedaří a nenabízí ten potřebný balzám
dneska jsem tiskla v práci docházku a hledala ji v zářijový složce, nějak to uteklo

but you patch me up inside, 
push my enemies aside and 
I wonder why it seems so hard to find the life 
beyond the boulevard.

Žádné komentáře:

Okomentovat