Vánoce nebyly moc dobrý, leč jsem je chtěla trávit nad diplomkou, tak se to moc nepovedlo. Nějak se k tomu nemůžu dokopat, protože se ze mě stal neskutečněj prokrastinátor na hranici závislosti.
Dneska jsem koukala na rozhovor s Linhartovou. Za a) řekla, že hrozně ráda hrála v Semestru, protože Honza Hofman je její platonická láska. A za b) mluvila o sociálních sítích a závislostech a vlastně řekla docela dobrou myšlenku, že člověk má nějaký nutkání, že mu na těch sítích něco uniká a přitom by se měl zajímat o to, co mu uniká mimo ně, protože to je ten život.
A tohle je jedno z těch mejch největších předsevzetí, jen jsem si ho ještě nedokázala zformulovat.
A ten girlfriend syndrom je taková věc, co mě trápí, vlastně celoživotně. A taky nevím, jak přesně to pojmenovat. Ale dejme tomu, že vám někdo přijde sympatický a člověk v mojí situaci už je skoro jak Brigdet Jones, že po jednom setkání už je skoro ve svatebním. A hle - má přítelkyni. A tak zas nic. A tak vlastně právě nevím co s tím. Možná kdyby měli na sobě něco, podle čeho se pozná, že nejsou volní. Že by se s nima vlastně člověk rovnou nebavil, protože ví, jak to končí. Protože takhle má pocit, že na světě už svobodní mládenci nejsou. Že jsou všichni šťastně zadaní už od střední školy. Napadá mě anglický slovo spinster. No a tak tohle mě v mým hodně omezeným sociálním životě hodně trápí a nebaví a nepřijde mi to fér.
A to je asi vše
Pěknej novej rok plnej dobrodružství, protože bez něj to nejde.
Žádné komentáře:
Okomentovat