He promised to love his bride every day and to protect her...

...except for when she doesn't want to be protected

Přijde mi, že v posledních 14 dnech žiju v nějakém paralelním světě, kdy žiju životy jiných.
Imaginárních postav.

Bojím se budoucnosti, dospělosti, rozhodnutí, toho, co bude, až budu velká, biologických hodin, samoty, koček, nejistoty, nespokojenosti.

Přemýšlím o tom, co chci dělat, až to skončí. Jak si udržet cestování, život, práci, ale zároveň nebýt samotář. Jak mít práci, která mě naplňuje, posouvá a baví. Ve který jsem dobrá a vyplatí se v ní to, že jsem 7 let studovala, co jsem studovala.

Přemýšlím, jak stihnout ještě tolik věcí než budu mít rodinu a jestli vlastně někdy budu, protože kočky.

Přemýšlím, jak se nevyhýbat lidem, protože se s nima nechci bavit o tom, že pořád studuju a nevím, co se mnou jednou bude. A že ještě nejsem holka na vdávání. Jak si dokázat v očích obhájit to, že žiju dobrej a spokojenej život a stát si za tím a myslet to tak.

Přemýšlím, jak toho hodně dokázat a být spokojená. Posouvat se, nebýt šedá myš, co pluje s davem. Být dobrá. Mít nějakou krátkodobou vizi, a ne nalajnovanej život. Mít pár met, ke kterým budu směřovat, aby se můj život začal přirozeně formovat.

Přemýšlím, jak nebýt sama a žit. Jak nebýt jen ta, co lidi trochu znaj, ale vlastně nikoho nezajímá. Nebát se projevit, a stát si za názorama. Umět si je udělat a umět je vysvětlit a obhájit před ostatníma. Aby mě lidi brali a ne, aby odcházeli, když zbydeme někde one on one.

Přemýšlím, jak na to nebýt sama. Sdílet s někým radosti a strasti a život. Nejen abych se zavděčila rodině i přátelům, který se na to pořád ptají, ale hlavně sama sobě, protože si to zasloužím. A jen kvůli tomu, že mi trvá dlouho se k někomu dostat, tak nikdo nečeká. Lidi mizí a nemají zájem a mě to mrzí. Protože je o co stát, protože za to stojím.

Tohle byla taková niternější zpověď toho, jak mi teď je. Pomáhá to mě. I když přemýšlím, jestli tyhle věci pouštět takhle veřejně, protože mě vlastně vždycky hrozně zarazí, když mě někdo odzbrojí tím, že o mě ví něco, co je na internetu. Připadám si vlastně pak taková nahá, i když si za to můžu sama.

Poslední dobou

budu potřebovat nějaký úniky

purrfection

my new crush

and again and again and again

get yourself a life

Club isn't the best place to find a lover

Koupila jsem si ředkev a přemýšlím, co s ní.
Roztál sníh.
Musím jít uklízet.
Přestala jsem dodržovat všechny svoje předsevzetí.
Underwater.
Včera večer jsem vůbec nic nedělala.
Četla jsem článek o ženských, který si v 50 uvědomily, že jim ujel vlak.
Gruzie
Kéž by mi co nejrychleji dorostly vlasy, ať můžu mít nějaký normální účes.
Chtěla bych jít na koncert Eda Sheerana, so much.
Year 2016 wasn't good.
Těším se do přírody.
Poslala jsem vedoucímu teoretickou část diplomky.
Ztratila jsem špunt na sluchátko.
Mám rýmu.
A bordel na stole.
A v životě.
Musím jít pracovat, vzala jsem si dneska home office a ještě jsem nezačala.
Zas se mě ptali, co chci jednou dělat za práci.
Už mám zas roupy a někam bych jela.
Strong, independent woman.
Chtěla bych nějaký zvíře, ale když Bzííí nechtěla žížalky, tak to asi nepůjde.
TEREZA mi bude jednou chybět. Jako vzor toho, jak může vypadat skvělá práce a pracovní kolektiv.
Ještě 4 měsíce.
Amen

Už jdu fakt něco dělat.

Nový rok a girlfriend syndrom

Samozřejmě, že mám tenhle rok nekonečný množství předsevzetí, páčko mám pocit, že to se mnou jde trochu do kytek a vážně se sebou musím něco začít dělat. Těším se, až si koupím nový diář. Nový rok. A napíšu do něj ten neskutečně dlouhej seznam věcí, co budu dělat od května.

Vánoce nebyly moc dobrý, leč jsem je chtěla trávit nad diplomkou, tak se to moc nepovedlo. Nějak se k tomu nemůžu dokopat, protože se ze mě stal neskutečněj prokrastinátor na hranici závislosti.

Dneska jsem koukala na rozhovor s Linhartovou. Za a) řekla, že hrozně ráda hrála v Semestru, protože Honza Hofman je její platonická láska. A za b) mluvila o sociálních sítích a závislostech a vlastně řekla docela dobrou myšlenku, že člověk má nějaký nutkání, že mu na těch sítích něco uniká a přitom by se měl zajímat o to, co mu uniká mimo ně, protože to je ten život.

A tohle je jedno z těch mejch největších předsevzetí, jen jsem si ho ještě nedokázala zformulovat.

A ten girlfriend syndrom je taková věc, co mě trápí, vlastně celoživotně. A taky nevím, jak přesně to pojmenovat. Ale dejme tomu, že vám někdo přijde sympatický a člověk v mojí situaci už je skoro jak Brigdet Jones, že po jednom setkání už je skoro ve svatebním. A hle - má přítelkyni. A tak zas nic. A tak vlastně právě nevím co s tím. Možná kdyby měli na sobě něco, podle čeho se pozná, že nejsou volní. Že by se s nima vlastně člověk rovnou nebavil, protože ví, jak to končí. Protože takhle má pocit, že na světě už svobodní mládenci nejsou. Že jsou všichni šťastně zadaní už od střední školy. Napadá mě anglický slovo spinster. No a tak tohle mě v mým hodně omezeným sociálním životě hodně trápí a nebaví a nepřijde mi to fér.

A to je asi vše

Pěknej novej rok plnej dobrodružství, protože bez něj to nejde.