Artefakty a kreativita

Odjela jsem na pár dní do Rychlebek. Aby se z toho všeho nějak vzpamatovala. Byla jsem nějaká naštvaná a nemohla jsem přesně pojmenovat proč. První den jsem spala 12 hodin, v naprosté tmě, protože si člověk neuvědomí, jaká je mimo Prahu v noci tma.

Pomohlo to, i když neříkám, že celá ta akce byla nějaká extra. Ale motivovalo mě to

abych začala zas konečně fotit a koupila si ten objektiv
abych zkoušela záměrně být kreativní
abych něco dělala a nevymlouvala se
abych ještě někdy někam odjela

Uvědomila jsem si, že asi nechci pracovat v neziskovce, protože mě štval ten aktivisickej přístup všech těch lidí. Věřím, že svět jde měnit i bez toho, aniž by člověk každej tejden chodil někam protestovat.

Dál taky jsem se trochu nadechla a zas poznala, že na světě jsou ještě fajn kluci, i když asi i oni jsou zadaný. Ale tak jsem se nakonec osmělila a zašla za tím O. a pak jsme se dlouho bavili o etice fotek a dokumentů a bylo to super. Takže jsem stejná jak kdysi a odvezla jsem si jeden takový malý artefakt.

A dneska jsem jela do Chotěboře a nějak mě to zas nadchlo v tom, že mě hrozně baví pracovat s dětma a tak se mi v hlavě točí to, jestli bych nezkusila od září učit. Jsem v tomhle dost nerozhodná, protože mi přijde, že ta zábavná část učení možná není ani polovina z tý celý práce a nedokážu odhadnou, jestli mi to za to bude stát. Zvlášť po těch praxích, který vlastně nebyly žádný terno.

Ale tak uvidím. No nic, jdu se začít učit a snad zítra doženu všechny resty.