Přišlo jaro

Čekala jsem dlouho, než to budu moct napsat. Protože to bývá každoroční článek.

Přišlo jaro, a to nejen venku, ale i tak nějak mentálně a situačně.

Mám se parádně, všechny předchozí splíny zmizely. Konečně chodím do práce a myslím, že jestli mě nevyhodí oni, tak tam ještě nějakou dobu chodit budu. Už jsme měli i kolaudačku kanceláře a zapíjení mého svátku, takže jsem odcházela z práce v půl sedmý a s pár panákama slivovice v oběhu.

Včera jsem si udělala den za odměnu. Původně jsem chtěla jít na výlet, ale nějak jsem se nemohla ráno včas vykopat, tak jsem si řekla, že i Praha na jaře je krásná. Šla na Jiřák na trhy, koupila si kafe a narsisy, pak šla přes Riegráče, kde zpívali ptáci, do Karolína, kde se mi stal největší vtip století, ale o tom někdy, až se uvidíme, až na Staromák a okolí, kde se dobíhal půlmaraton. Bylo krásně. A navečer pak trochu se proběhnout a se ségrou večer na Vítkov, na zlatou hodinku.

Nějak jsem to potřebovala za odměnu.

Teď chci dohánět resty, ale ke spoustě věcem se nemůžu dokopat. Dlouhodobě.