Dneska už mi bylo o poznání líp, i když po těch pár hodinkách spánku taky vlastně nic moc, ale aspoň po té psychické stránce mi bylo o něco lépe. A to jsem ještě cestou do školy ráno potkala Romana Zacha a o minutu později toho zrzavýho namakanýho kluka z Vodňan.
Včera jsem si volala se ségrou a měla jsem na krajíčku. Ale byla jsem ráda, že mě pochopila. A že to viděla úplně stejně jako já. Někdy nedokážu uvěřit, jak se lidi můžou vůči sobě chovat. Bylo mi z toho fakt špatně. A pak nemám být zaprdlá a nesmělá. Vlastně už ani nevěřím tomu, že by to jednou mohlo vyjít. A ani ty kecy těch, co jsou šťastně zadaný o tom, že to jednou přijde, mi moc naděje nedávají. Já mám svý zkušenosti.
první na mém dnešním random playlistu a nějak přesně vystihla moje pocity a made my day
Pak jsem byla na posezení a nevim, vlastně jsem z toho rozpačitá, ale bylo to dobrý, teda já si to užila, jen se o sebe v budoucnu bojim, protože se znám a vím, že to končí stejně ve 100 % případů. Takže bych si přála nějaký zázračně šťastný řešení, ale nevidím ho. Ale potom k tomu taky můžu přistupovat svojí novou životní filosofií who caros a nehrotit to a žít.Jinak jsem včera v noci prohrála sázku a budu muset ukázat svůj kuchařský um, tak se bojím :-D
A taky bylo vtipný focení, Sexyho sexy culík, nemluvení s Vaškem, Kiki a její kluci a Démon a jeho masterpiece, jehož jsem byla svědkem. To bylo moc.
Tak se mějte, vy moje kuřátka ;-)
A who caros?!
Žádné komentáře:
Okomentovat